pavlas

Při dnešní hodině Fundamentální teologie měl jeden spolužák zajímavou připomínku ohledně rozporů mezi ateisty a křesťany. Tvrdil a já se s jeho tvrzením ztotožňuji, že většina problémů při komunikaci mezi těmito dvěma tábory vzniká z důvodu nepochopení základních pojmů. Tím myslel, že oba tábory sice používají stejná slova, ale každý si do nich promítá jiné významy. Víra, o které hovoří křesťan není tím samým pojmem, jak jej chápe ateista.

Řečtina má pro lásku čtyři slova (storgé, erós, filia, agapé). Čeština jedno.

“Dobrý Bůh” tedy neznamená Boha, který koná pouze to dobré (rozuměj “to co se mi líbí”). V Izaiáši 45,7 je to pěkně popsáno “působím štěstí a tvořím neštěstí”. Bůh koná vše. Jako správný rodič. Někdy to pochopím, většinou ne.

“Boží záměr je nádherná tapiserie a tragédie člověka spočívá v tom, že ji vidíme zezadu. Vidíme pocuchané nitě a rozpité barvy. Jen náznaky té krásy, která vyjde najevo při pohledu na celé dílo z druhé strany. Z jeho pohledu.” ~DareDevil

Ďábel neexistuje, protože pokud by existoval, věřil by v Boha.